Konec

Jak na svou minulost každý člověk vzpomíná, 

tak se ve mně probouzí jiskra naděje a

hned zas zhasíná.

Jak můžu nezoufati, 

běda světe, běda ti.

Ty sfoukáváš tu jiskru, nad oblaky vznášející se dým.

Jen kvůli vám mám ve své duši splím.

Jiskra která chce svět poznati,

která touží bíti ohněm.

Naděje, které jsou vámi zajati,

jiskra která he jen vaším vězněm.

Avšak jak jen to mohu říci,

jak to že život na mě píše petici

a naděje jsou jen vaši rolníci, 

kteří vězněni jsou a postupně se vytrácejí.

Komentáře